Sponzoruje nás






Co je to agility a něco málo z historie


Agility jako nová moderní kynologická sportovní disciplína se poprvé na veřejnosti představila v roce 1978 na slavné Cruftově výstavě v Anglii jako součást doprovodného programu výstavy. Z Anglie se rychle tento sport rozšířil do celého světa.
V roce 1988 se v Ženevě konalo první Mistrovství Evropy a v roce 1996 pak pod záštitou mezinárodní kynologické organizace FCI první Mistrovství světa, které proběhlo ve Švýcarsku. Jelikož FCI neumožňuje na svém mistrovství start psů bez průkazu původu a kříženců, vznikl tedy v roce 2000 nový velký mezinárodní závod v agility IMCA otevřený pro všechny psy. V roce 2002 byl poprvé připraven mezinárodní závod pro handicapované psovody PAWC.
V České republice se agility objevují v roce 1991. V následujícím roce byl založen  Klub agility ČR, který je prostřednictvím Českého kynologického svazu a Českomoravské kynologické unie členem mezinárodní kynologické organizace FCI. Základna agility se stále rozrůstá a tento sport láká více a více zájemců o smysluplné trávení volného času se psem. 

Základním principem agility je co nejrychleji a s co nejmenším počtem chyb proběhnout trať parkuru. Pes úplně na volno, bez obojku a vodítka, překonává za doprovodu svého pána, ovládán pouze slovními povely, vlastním pohybem a ukazováním různé typy překážek, jejichž pořadí vymýšlí rozhodčí a je v každém běhu jiné. V parkuru jsou zařazeny skokové překážky, slalom, kladina, šikmá stěna, houpačka, skok daleký, proskokový kruh, pevný a látkový tunel.

Agility jsou sportem pro všechny, cvičit mohou psi malí i velcí, jsou rozděleni do 3 velikostních kategorií. Totéž se týká  i druhé polovičky týmu. Páni i paničky mohou být všech věkových kategorií, aktivní sportovci nebo třeba  i lidé v invalidním důchodu. 
Agility jsou založeny na principu hry a přirozené radosti z pohybu. Základem úspěchu je dokonalá  souhra mezi psovodem a psem a jejich vzájemná komunikace.

Zásady tréninku agility


1) Pes pro agility by měl být především zdravý. Má-li pes nějaké zdravotní problémy, zejména s klouby, poraďte se nejprve s veterinárním lékařem, zda pro něj agility bude vhodnou činností.
2) Při výcviku chvalte a odměňujte hrou či pamlskem i za sebemenší pokrok, pes se pak bude snažit o to víc. Je výhodou, je-li pes motivovatelný na hračku nebo na pamlsek -  to výrazně usnadňuje výcvik, nebojte se proto při výcviku odměny používat. Nešetřete chválou, radujte se se psem, a hlavně se naučte hlasem výrazně odlišit běžný povel od pochvaly.

3) Psa na parkuru netrestejte. Většina chyb, které udělá pes, vyplývá z chyb psovoda. Pokud pes udělá chybu, zamyslete se nad tím, proč ji asi udělal - pozdě dostal povel nebo jste špatně pohnuli tělem. 

4) Při výcviku postupujte od jednoduššího ke složitějšímu. Nejprve psa naučte překonávat na povel jednotlivé překážky, a teprve až je bude bezpečně zvládat, začněte s kombinacemi několika překážek. Buďte trpěliví a nemějte na svého psa přehnané nároky. Berte vždy ohled na věk psa a jeho fyzickou zdatnost, zejména začínáte-li cvičit se štěnětem. Začínající pes by v žádném případě neměl na překážkách zažít něco nepříjemného, buďte proto opatrní zejména při nácviku zónových překážek. 

5) Cvičení ukončete vždy včas, dokud to pejska baví, jen tak docílíte toho, že ho cvičení bude bavit i příště. 



Novinky
Dnes je 11.prosince 2018 a svátek slaví Dana
Designed by Cammeron